Domů O nás Zápisy Členové Fotogalerie Mapa Stáhněte si Odkazy Kontakt Facebook

Památné a významné stromy na Tišnovsku

„Potkáš-li starý strom, smekni“ (malíř J.Turek, 1968)
Potřebujeme stromy? krása starých vysokokmenných jabloní – z aleje za sídlištěm pod Květnicí
Stromy jsou samozřejmou součástí našeho životního prostoru. Míjíme je cestou na nákup, do práce,na úřad. Mnohdy je ani nevnímáme, neuvědomujeme si, že byly na světě dávno před námi – že díky nim můžeme dýchat. Stoletý buk vydá za jednu hodinu tolik kyslíku, že by stačil třem lidem na celý rok. A co teprve celý les!
Biologové o lesech říkají, že jsou zelené plíce naší planety.

Civilizace je však neoddělitelně spjata s mýcením lesů, lidská města a osady rostly na jejich úkor. Zatímco ještě v 10. století byla Evropa pokryta z 90% lesy, dnes je to okolo 25%. Naši předkové sázeli stromy ve městech, v krajině, v zahradách. Věděli dobře, že stromy zachycují velké množství prachu, snižují hluk, zpevňují půdu a pomáhají regulovat vlhkost vzduchu a teplotu okolní krajiny. Například vzrostlá bříza pojme každou hodinu přes dva kilogramy CO2 a vyrobí stejné množství kyslíku. Přitom svými listy odpaří denně až 65 litrů vody. Už dříve lidé věděli, že přítomnost zelených stromů uklidňuje a dodává sílu. Navíc, ovocné stromy rozeseté po krajině vždy pomáhaly zajistit dostatek obživy a pálenky pro celou rodinu. Vážíme si i my hodnoty stromů?


Stromy a místní názvy


Mnohé místní názvy a jména obcí vznikly podle stromů, které tam kdysi rostly. Například názvy vesnic – Tisová, Buková, Dub, Bříza, Lípa, Jablonné, Dubí, Klenice (javor klen), Bříšťany (staré označení jilmu – břest) jsou časté a vypovídají o dřívějších přírodních poměrech okolí.


Stromy u mezí, cest a sakrálních staveb památné lípy v areálu kláštera Porta Coeli


Krajina na území našeho státu byla od středověku pestrou účelovou mozaikou danou jejím využitím a strukturou osídlení. S většinou architektonických prvků je od začátku spojena i dřevinná vegetace, která charakter staveb účelově dotváří (cesty, meze) anebo esteticky doplňuje a zvýrazňuje (sakrální a hospodářské stavby). Není důležité, jedná-li se o cílovou výsadbu, nebo spontánní nálet. V minulosti všechny krajinné detaily (meze, remízky, úvozové cesty, aleje, solitérní stromy, Boží muka, studánky apod.) nebyly jen estetické, ale i funkční prvky. Průmyslová revoluce z konce 19. století postupně odvedla lidi z krajiny a rozvrátila ustálené vztahy ve společnosti i osobní vztahy ke konkrétním místům a krajině. Důsledkem je i nezájem většiny lidí o své přírodní okolí a ztráta krajinných prvků.

Dříve byly jednotlivé části krajiny členěny a jejich hranice tvořeny cestami, ploty, tarasy či mezemi. Tyto prvky měly také významnou protierozní úlohu a užitkovou funkci (často na nich, nebo podél nich rostly ovocné dřeviny). Zejména meze byly útočištěm typické polní květeny a fauny.


Boží muka a solitérní jeřáby při cestě od Limovy do Drásova (souznění stromů a drobných sakrálních staveb)Drobné sakrální stavby patří k naší krajině, ať už se jedná o různé kříže, obrázky na stromech, památné kameny, sloupy, boží muka a nebo zvonice a kapličky na okrajích vesnic, nebo na křižovatkách cest. Tyto stavby jsou často doprovázeny stromy. Zeleň u těchto staveb vychází zpravidla
z jejich charakteru a velikosti a má za cíl zdůraznit jejich dominantnost
v krajině. U drobných staveb jsou většinou dva, někdy i čtyři stromy či vzrostlé keře, které stavbu rámují, u kaplí a kostelíků mají výsadby často charakter stromořadí nebo i určité parkové úpravy. Nejčastěji a nejvhodněji užitými dřevinami jsou lípa, javor nebo jeřáb, místy i habr, buk atd.


Jak můžeme stromy chránit?


Staví-li se nová silnice, parkoviště nebo rozvody, desítky let staré aleje jim musí ustoupit. Opadne-li ze staršího stromu uschlá větev a poškodí přitom náš majetek, požadujeme hned jeho odstranění. Skutečně je kácení toho či onoho stromu nezbytné? Chráníme dostatečně naše stromy?


z procházky na  Den stromů – v Tišnově u kostelaNěkteré stromy mají to štěstí, že byly vyhlášeny za památné a chrání je zákon. Podnět k této ochraně může dát kdokoliv na příslušný pověřený obecní úřad.
Prohlášení stromu za památný se posuzuje z několika hledisek. Mezi ně patří
zdravotní stav, životaschopnost a ohroženost v daných podmínkách. Památnými
stromy mohou být ty, o kterých se píše v kronice a jsou spojovány s významnou událostí nebo osobou. Vhodnými kandidáty jsou také dřeviny, které se dožívají desítek i stovek let, jsou vzrostlé a obdivuhodné a lidé si s nimi připomínají minulý charakter krajiny, svou vlastní minulost, své osudy.


Také mladé stromy mohou
být památné. V naší době se často vysazuje strom u příležitosti nějakého jubilea, začátku stavby, na oslavu Dne stromů apod. Památné stromy se rozdělují do kategorií podle stáří na kmetského věku (nad 400 let), zralého věku a čekatele (mladší 200 let).


cedule „Památné stromy“Památné stromy jsou chráněny podle zákona č.114/92 Sb., na jehož základě se vydává souhlas s činností v ochranném pásu památných stromů (různé stavební práce, úpravy terénu, apod.), souhlas s jejich ošetřováním (ořezávání větví, úprava koruny, apod.) a povolování výjimek ze zákazů. Vlastníci stromů mají povinnost o ně pečovat a na tuto péči mohou požádat o dotaci. Záležitosti k ochraně památných stromů má v kompetenci příslušný pověřený obecní úřad.
Na konci roku 2002 bylo v České republice evidováno 2 967 solitérních stromů a 796 skupin stromů s více než 12 000 jedinci.
Památné stromy Tišnovska
alej památných chráněných lip – Trnec, cestou na nádraží v HradčanechTaké na Tišnovsku můžete najít zajímavé dřeviny. Současná legislativa chrání především stromy, které jsou příslušnými úřady registrovány jako památné a jsou označeny tabulkou s malým státním znakem ČR. Na mapách je naleznete označené červeným kroužkem o průměru 3 mm. Ochranná označení typu „významný strom“, „strom chráněný státem“ z období před rokem 1992 jsou dle současných zákonů neplatná.
Na odboru životního prostředí MěÚ Tišnov jsou registrovány tyto památné stromy:
památná lípa u Limovy

  • lípa u Železného, mohutný jedinec před vjezdem do výrobny nealkoholických nápojů, k.ú. Tišnov, vlastník Město Tišnov, chráněn od r.1978

  • lipové stromořadí v Tišnově, řada lip a jírovců podél silnice do Drásova, k.ú. Tišnov, vlastník Město Tišnov, chráněno od r.1978

  • stromy v areálu kláštera Porta Coeli (18 lip a 1 jírovec), k.ú. Předklášteří, vlastník Cisterciácké opatství Porta Coeli, chráněny od r.1978

  • hrušeň v Předklášteří, třísetletá hrušeň obecná u domu na ul. Za Klášterem č.p.1087, k.ú. Předklášteří, vlastník Obec Předklášteří, chráněna od r.2001

  • lípa u Božích muk ve Štěpánovicích, lípa srdčitá, rostoucí v sousedství místní komunikace v jižní části obce, k.ú. Štěpánovice, vlastník Obec Štěpánovice, chráněna od r.2001

  • lípa srdčitá a javor klen v Lomnici. Torzo lípy v areálu školy „Zámeckého parku“ dne 24.září 2003 vyhořelo.


stará hrušeň v PředklášteříV současné době se připravuje vyhlášení pěti lip v obci Malhostovice, tří lip v obci Unín, dvou lip v Předklášteří a lipové aleje na ulici Na Hrádku v Tišnově.
Mezi významné stromy Tišnova a okolí můžeme mimo výše jmenované stromy směle zařadit i další stromy:

  • dub letní v parku tišnovské nemocnice (z doby výstavby sanatoria, starý zhruba nad 100 let, ale s obvodem kmene asi 400 cm a výšky asi 25 m)

  • lípa u křížku u železnice cestou z Tišnova do Předklášteří (V Hlinkách)

  • lípy, jírovce a jeřáb břek u křížku u koupaliště v Tišnově

  • lípa v poli u Lomničky (je vidět cestou z Lomničky do Lomnice)

  • jeřáby u Božích muk cestou od Limovy do Drásova

  • tis u Samsonova domku ve Vohančicích

  • lípy doprovázející Boží muka nebo křížky či rostoucí na návsích v Újezdě, v Březině, v Pernštejnském Jestřabí, ve Všechovicích, v Řikoníně a v údolí Libochůvky (Falcův mlýn)

  • lípy u kostela v Dolních Loučkách

  • lípy u kostela v Uníně


Nelze opomenout i dřeviny rostoucí podél řeky Svratky, které dosahují úctyhodných rozměrů. Patří mezi ně:



  • topoly podél řeky Svratky s ojedinělým výskytem našich původních topolů černých v úseku mezi Štěpánovicemi a Březinou (nejmohutnější jsou dva – u splavu v Březině a na levém břehu u kynologického cvičiště u koupaliště v Tišnově)

  • olše lepkavá u Svratky pod Tišnovem

  • do roku 1997 patřila mezi mohutné zástupce lužních dřevin vrba bílá u ústí Besénku do Svratky. Na jaře roku 1997 se rozlomila a byla odklizena, měla obvod vykotlaného kmene přes 700 cm.

  • jilm vaz na levém břehu Svratky za tišnovským nádražím.


Velký význam v tišnovské krajině mají staré stromy tradičních vysokokmenných moravských odrůd (hlavně jabloně a hrušně), které tvoří součást alejí nebo zahrad.
Typická alej ovocných stromů (hlavně jabloně a švestky) podél místních silnic na Tišnovsku (mezi Železným a Lomničkou)Důležitépro charakter okolí Tišnova jsou i aleje podél místních silniček a cest, které začínají podléhat stáří a jsou postupně ořezávány a káceny, aniž by byly nahrazovány novými. Výjimkou je obnova aleje javorů cestou z Drásova k místní studánce směrem k Limově.
Také v lesích v okolí Tišnova lze nalézt opravdové velikány, zejména buky (Deblínský les, les na Pasníku nad Předklášteřím, les na Velké hoře nad Šerkovicemi, v údolí Besénku pod lomnickým zámkem, na Květnici, na Klucanině, přírodní rezervace Slunná v tichanovských lesích pod Lažánkami) a bizarní borovice na skalách pod vrcholem Výrovky nad Závistí.
Letité stromy v parcích, lesích a podél řek tvoří významnou část okolního ekosystému, například tím, že poskytují útočiště a hnízdiště mnoha živočišným druhům.
A nezapomeňte zastavit se cestou na hrad Pernštejn u mnohasetletého tisu pod hradem! S obvodem kmene přes 4 m a výškou asi 20 m patří k nejmohutnějším tisům v Česku.
(Seznam památných stromů byl získán na MěÚ Tišnov, dále byly informace převzaty z článku pana Laciny v časopise Fotorevue Tišnov č.9/1998 a doplněny vlastním průzkumem.)
Jak chránit stromy v Tišnově?
Nejen památné, ale všechny vysazené stromy v našem městě vyžadují pozornost. Víte-li o nějakém stromě, který by si zasloužil ochranu a měl by být vyhlášen za památný, kontaktujte pracovníky odboru životního prostředí, Městský úřad Tišnov, Radniční 14, 666 19 Tišnov, tel.: 549 439 834, zivotniprostredi@tisnov-mesto.cz.
zahrady pod kostelem v Tišnově – budoucí parkVeškeré řezy stromů a keřů, kácení a výsadby na pozemcích v majetku města Tišnov provádí pouze vlastník, tedy město Tišnov, oddělení komunálních služeb.
Případné návrhy kácení, řezů a výsadeb je tedy nutno sdělit pracovníkům oddělení komunálních služeb, odbor správy majetku a investic, město Tišnov, nám. Míru 111, 666 19 Tišnov, tel. 549 439 830, drhlik@tisnov-mesto.cz.

Léčení starých stromů


Mnoho významných stromů je postiženo projevy stáří nebo nepříznivými vlivy, často mají duté kmeny, chybějí jim větve, nebo naopak hrozí jejich odlomení silným větrem nebo vlastní vahou. Proto je nutné stromy odborně ošetřovat. Vykotlané dutiny se čistí a konzervují, stavějí se nad nimi stříšky, zajišťují se ocelovými lany nebo sponami.

Výsadba nových stromů


liniová zeleň v tišnovských ulicích – kvetoucí sakury na ul. BrněnskéObecně se stromy sází buď na jaře před začátkem vegetační sezóny (časné jaro) a nebo na podzim (druhá polovina září – říjen, kdy rostliny již ukončují vegetativní vzrůst). Na podzim je možné sázet i prostokořenné sazenice, které jsou levnější. Stromy mají přes zimu čas pořádně zakořenit a sžít se z prostředím, také nejsou ohroženy případným suchem, což zejména v posledních letech je velkou hrozbou během vegetačního období.


Před výsadbou je nutné zjistit místní klimatické, půdní a vláhové podmínky a podle toho vybrat vhodný druh a případně odrůdu dřeviny. Dále je nutné provést ošetření kořenů ničícími zárodky hub škodlivých rostlin. Mezi nákupem a výsadbou je nezbytné rostliny umístit do vlhké rašeliny, nebo pilin a přikrýt jutou nebo prodyšnou folií a případně i zalévat.
kvetoucí jabloň v krajině Tišnovska – cestou do Černé HoryJáma pro sázení by měla být alespoň o třetinu větší než je kořenový systém.
Závisí to i na kvalitě půdy. Zejména na chudších půdách či navážkách je dobré zajistit dřevinám dostatečné množství živin dodáním kvalitního substrátu kolem kořenů (uleželý kompost). Ten je dobrý přidat v každém případě v malém množství na dno jámy. Před výsadbou se do jámy umístí kůl pro oporu dřeviny. Přidá se také dostatečné množství vody (několik litrů).
Dřeviny by se měly sázet tak hluboko, jak rostly ve školce. Řez stromků se provádí na jaře.
Kde se dočteme více informací?
Mnoho dalšího o památných a jinak významných stromech můžete najít na následujících internetových adresách :
http://www.pamatnestromy.cz http://starestromy.webpark.cz
http://www.stromy.cz
http://www.nature.cz (oficiální stránky Agentur ochrany přírody a krajiny ČR, více o stromech je v části „Co dělat když…“ – Památné stromy)
liniová zeleň v naší krajině – pohled od penzionu v Tišnově na LomničkuNezapomeňme, že pro zachování charakteru naší krajiny v okolí Tišnova je nutné vysazovat mladé stromy. Jen tak budeme mít záruku, že i další generace se budou moci obdivovat stromy, procházet se nebo projíždět na kole podél alejí, jako my dnes!
Za památné stromy by se měly vyhlašovat i mladé nebo relativně mladé stromy, aby se jim poskytla ochrana a možnost dožít se vysokého věku!
Ing. Miloš Rozkošný, 2004

Přečteno: 5700 x

Za sebevědomé Tišnovsko, Mánesova 706, 666 03 Tišnov, IČ 26635160
Bankovní účet číslo 210347344/0300