Domů O nás Zápisy Členové Fotogalerie Mapa Stáhněte si Odkazy Kontakt Facebook

Den stromů 2016 -vycházka za stromy Deblínska

Neděle, 16. Říj 2016, 13:00, Deblín

Sejdeme se ve 13 hodin u místního hřbitova (který se nachází u kostela), kde se společně s deblínskou kronikářkou Marií Antlovou symbolicky projdeme důležitými událostmi, které souvisí se zemědělským hospodařením na deblínských polích a vysazováním stromů, se Šárkou Štěrbovou z ekofarmy nahlédneme zblízka do toho, jak se jim daří skloubit obdělávání polí a zdravý životní styl. Společně se projdeme polní cestou až k tzv. českému kříži a dvěma jasanům u nich, kde spolu s dalšími pamětníky zavzpomínáme, jak to kdysi bylo a co se na tomto místě odehrávalo...

Nakonec nás čeká příjemné posezení a občerstvení v jedné ze starých chalup, kam nás zve potomek jedné z rodin, která se do Deblína přistěhovala a tradičně tu hospodařila, a rád se s námi podělí o zkušenosti z lesního hospodaření.

Sraz pro Tišnováky a Brňáky je na tišnovském nádraží, odkud pojedeme autobusem ve 12.38 hodin.

Návrat je opět autobusem z Deblína v 17.07 hod.

Bleší trhy

Srdečně zeme na tradiční "Blešáky", které se budou konat v sobotu 17. září od 8 do 11 hodin na náměstí. Vždycky máme spoustu skvělých a krásných věcí, takže určitě přijďte "na lov". Ceny jsou příznivé, jde nám o znovuvyužití věcí, o radost ze zajímavého nálezu. Výtěžek jde na spolek Za sebevědomé Tišnovsko, část ze zisku půjde na zvelebování nové jurty Lesního klubu. Kdo má doma něco, co by chtěl nezištně poslat dál, může vše zanést do Ekoporadny v časech uvedených v letáčku .

O Tišnovských trzích

U příležitosti 8. výročí založení Tišnovských trhů byl poskytnut rozhovor pro VOX - noviny regionu Tišnovsko. Celý článek najdete zde .

Šestá Férová snídaně v Tišnově

Letošní férová snídaně se bude opět konat v parčíku na náměstí 28. října (před lékárnou Arnica), a to v sobotu 14. května 2016 od devíti do jedenácti hodin. V případě deštivého počasí se bude snídat uvnitř, v zázemí Ekoporadny Tišnovsko ve dvoře za lékárnou.

Férová snídaně je neformální setkání lidí, kteří se zajímají o původ potravin, podporují fair trade (spravedlivý obchod) nebo se s touto myšlenkou chtějí seznámit. Také se jí zúčastňují ti, kteří fandí potravinám vypěstovaným či vyrobeným v nedalekém okolí.

Akce je součástí celosvětových oslav Dne pro fair trade, což je svátek, který slaví druhou květnovou sobotu tisíce lidí na celém světě.

Zkuste se zamyslet nad původem věcí, ze kterých běžně vaříte, a použít v co nejvyšší míře suroviny místního původu nebo z produkce fair trade. Výsledkem se pak můžete pochlubit ostatním podobně naladěným příchozím a sdílet zkušenosti s přípravou takovýchto „férových“ pochutin. Těšíme se na setkání!

AKCE KE DNI ZEMĚ 2016

Pátek 22. 4. od 18:30 do 20:30 v sále MěKS, Mlýnská 102

Kruhové tance míru (Dances of Universal Peace)

V předvečer Dne Země můžete zažít původní přírodní tance, např. indiánské a maorské nebo tanec stromu. Pohybově nenáročné tance, vhodné pro každého bez rozdílu věku povede tanečnice Dana Jirkalová, hudba Jan Kramář. Přihlášení do 15. 4. na: EliskaBar@seznam.cz nebo do schránky Ekoporadny na náměstí 28. října 28 (v průjezdu lékárny Arnika). Poplatek 150,- Kč.

Sobota 23. 4. 2016 od 9:00 do 12:00 na náměstí Míru

Jarní bleší trhy

Benefiční akce pro Ekoporadnu Tišnovska a Lesní dětský klub, kdy se můžete zbavit nepotřebných věcí, které ještě poslouží ostatním. Sběr věcí v Ekoporadně Tišnovsko nebo přímo na místě.

Bez vody není život

Stánek spolku ZST s informacemi o tom, kolik vody spotřebujeme při různých činnostech a jak je možné spotřebu omezit. Poutavá vodní doplňovačka pro děti i dospělé. Hry s vodou. Poutač města Tišnova: Studny a zdroje na území našeho města.

Sobota 23. 4. 2016 - Čištění řek - břehy potoka Besénku

Společně do Lomničky, odkud se budou čistit oba břehy potoka směrem k Tišnovu. Pracovní oděv a rukavice s sebou. Bude zakončeno posezením u ohně a opékáním špekáčků. Sraz ve 14:00 u kašny na nám. Míru v Tišnově.

Neděle 24. 4. 2016 - Za čistou vodou studánky na Sv. Jiří

Čištění studánky Pod Pasníkem, zpívání vodě a obojživelníkům, hadům i štírům. Vhodné pro všechny, zvláště rodiče s dětmi. Sraz ve 14:00 u kašny na nám. Míru v Tišnově a ve 14:30 před bránou u Porta Coeli v Předklášteří

Výmalba tišnovského nádražního podchodu dokončena. A co navazující prostor?

Ve středu 15. července 2015 byla obyvatelům Tišnova symbolicky předána umělecká výmalba nádražního podchodu. Na podvečerní akci, která byla pojata jako koncert s vystoupením smyčcového kvarteta členů Tišnovského komorního orchestru, se sešli všichni, kteří se o proměnu tohoto donedávna nevábného místa zasloužili: představitelé města Tišnova starosta Jiří Dospíšil a místostarosta pro kulturu Tomáš Komprs, starosta obce Předkláštěří Antonín Nahodil, zástupce správce podchodu SŽDC, členové spolku Za sebevědomé Tišnovsko, kteří výmalbu iniciovali, zástupci sponzorů a samozřejmě tvůrce výtvarného díla, malíř, dramaturg a scénograf, MgA. Vladimír Kiseljov, který v průběhu slavnosti návštěvníky malbou nazvanou „Brána nebes“ provedl. Bližší představení autora si přečtěte v jeho životopise. Je třeba zdůraznit, že na rozdíl od výmaleb na jiných nádražích je tišnovská malba promyšleně tvořeným celkem ztvárněným uměleckými prostředky.

Fotografie ze slavnostního otevření podchodu (Facebook):

Celý projekt bylo možné uskutečnit díky finanční podpoře města Tišnova a obce Předklášteří a díky finančním příspěvkům celé řady sponzorů, z nichž jmenujme alespoň firmy PROVOD, Subterra, FreeBow, ELVEKO CZ, Ivana Zapletalová - izreality, SYSTRA, EMKOR Technology, Mouka Tišnov a Michal Trojánek - pneuservis. Kromě toho menšími částkami přispěly i další subjekty a také jednotliví občané. Významný byl také podíl dobrovolníků ze tří spolupracujících tišnovských spolků (Za sebevědomé Tišnovsko, Čas pro sebe a Continuum Vitae), kteří společně zajistili přípravu podchodu k malbě a celkovou organizaci. Mimořádná byla i míra zapojení veřejnosti, pomáhat při vybarvování motivů přišlo během dvou týdnů malby více než padesát dobrovolníků z Tišnova, Brna i dalších míst.

Fotografie z průběhu výmalby podchodu (Google+):

Některými návštěvníky slavnostního podvečera byla vyslovena obava, jak dlouho prosvětlený a zkrášlený podchod vydrží v tomto stavu, zda malba nebude poškozována sprejery. Celá plocha výmalby je opatřena dvojí vrstvou antisprejového nátěru a uvažuje se o instalaci kamer. Kromě toho je (v případě souhlasu správce podchodu) zvažována instalace přehrávače s klasickou hudbou, což podle zkušeností autora výmalby V. Kiseljova z jiných nádraží svým způsobem, vytvořením pozitivní atmosféry, přispívá k ochraně místa.

Nová podoba podchodu výrazně kontrastuje se zanedbaným vstupem, často špinavým schodištěm a podlahou podchodu, rezavým zábradlím a zanedbanými výplněmi u výstupů na nástupiště. Neudržovaný je rovněž přednádražní prostor a zmínit by bylo možné i další nedostatky. Proto se dlouhodobé aktivity spolku Za sebevědomé Tišnovsko budou ubírat právě tímto směrem – hledáním cest, jak spoluprací různých subjektů dojít k postupnému zlepšení celkového stavu tohoto veřejného místa.


Aktivitu je stále možné podpořit jak výpomocí při dílčích úkolech nebo finančně. Bankovní účet spolku Za sebevědomé Tišnovsko je 210347344/0300. Při platbě bankovním převodem uveďte své jméno a heslo PODCHOD do zprávy pro příjemce. V případě zájmu požádejte o vystavení potvrzení o převzetí daru mailem na: sebevedome@tisnovsko.eu.

Aktuální informace podá Tomáš Laušman, tel. 732 139 630 nebo tomlau@post.cz.

Helena Pernicová a Karolina Krátká

Průvodce výmalbou nádražního podchodu v Tišnově

(Text je převzat z letáku autora malby MgA. Vladimíra Kiseljova pro návštěvníky vernisáže, v přípravě je brožura s podrobným výkladem jednotlivých motivů.)

Nástěnná malba je koncipována jako filozofický a estetický prostor, kde divák postupně prochází čtyřmi živly a prohlubuje a přetváří tak každý svůj den při cestě do práce nebo při jiné cestě vlakem. Čtyři živly obsahují všechny emoce a stavy, které člověk během svého života prožívá. Kompozice této nástěnné malby je úmyslně podobná např. skladbě symfonie, spojující ve svých větách protikladné principy, a podobně pracující s rytmem, překvapením a s kontrasty. Její celková i detailní kompozice využívá energetického a symbolistického působení barev na lidské vědomí i podvědomí, do jejichž hloubek svým rozsahem proniká a spouští nové tvůrčí procesy ve svém okolí. Zároveň tak vytváří prostor krásy, kde se následně už nevyskytuje kriminalita a vandalismus.

Umístění malby v původně velmi tmavém a špinavém podchodu vlakového nádraží je také záměr - jeho původní temná a odstrašující materie je transformována v duchaplnou a krásnou. Smyslem díla je tedy dokázat, že veřejný prostor může být krásný a může trvale pozitivně přetvářet své okolí.

Divák prochází podchodem jako iniciační jeskyní nebo labyrintem, průvodcem jsou mu na stěnách děti, které jsou zde znázorněny jako svaté a představují naše prvotní poslání, čistotu a přímost našeho záměru. Obracejí zde zaběhnutý život vzhůru nohama.

Nejdříve procházíme materiálním světem živlu země, představovaném mimo jiné Sisyfem a lidmi běhajícími v kolečku pro křečky. Následuje živel vzduchu, ve kterém nacházíme odlehčení, na stropě sledujeme výjev stvoření slunce a luny. V živlu vody nacházíme mimo jiné děti, které se mezi mořskými korály potápějí do svého nitra pro perlu svého poslání, a na stropě symbolický soutok pěti vodních toků, které se setkávají v Tišnově. Závěrečnému živlu ohně a ducha vévodí zářící Brána nebes, Praha objímající Brno a Kristus vstávající z mrtvých a přesvědčující nevěřícího Tomáše. Brána nebes je harmonií všech živlů dohromady a prochází se skrze ni Láskou dvou spojených bytostí, spojením protikladů. Na stěnách vedoucích k nástupištím vidíme výjevy z měst, kam vlaky vedou – tedy např. Zelenou horu architekta Santiniho ve Žďáře nad Sázavou, Prahu, Brno aj. To usnadňuje cestujícím orientaci a zároveň je tyto motivy ladí na místo, kam směřují. V samotném podchodu jsou vyobrazeny všechny významné stavby a dominanty Tišnova a Brána nebes v Předklášteří, opět namalované v souvislosti s živly a energiemi, které v nich převládají.

Fotky dokončeného díla (Facebook):

Nahrávka první komentované prohlídky (Youtube - audio):

Jaký byl Den Země 2015

V sobotu dne 18. dubna 2015 uspořádala Ekoporadna Tišnovsko za materiální a finanční podpory Městského úřadu Tišnov (Odbor správy majetku a komunálních služeb) oboustranné čištěni břehů Svratky od veškerých odpadků v úseku od mostu u firmy Steinhauser v Tišnově až po most v Březině.

I přes nejisté počasí se do akce zapojilo na 20 nadšených ekologistů (ti, kterým vadí povalující se odpadky), z nichž dva přijeli až z České. Kromě každoročních účastníků akce (zástupců spolku Za sebevědomé Tišnovsko, dětí z tišnovského dětského domova a dalších stálých příznivců ekologických aktivit) se zapojili i lektoři tišnovské jazykové školy ZUZU Zuzka a René. Ti mimochodem během úklidu naučili děti z domova anglické písni, která byla součástí kulturního programu při závěrečném táboráku s opékáním špekáčků.

Celkově bylo naplněno 30 pytlů odpadků, z nichž některé byly vytaženy přímo z koryta řeky.

Závěrem jen znovupoděkování všem zúčastněným a přání, aby pořádek, který jsme na březích Svratky zanechali, vydržel co nejdéle.

Lenka Floriánová

Proč slavíme Den Země

Náš spolek se již tradičně připojuje k oslavám Mezinárodního Dne Země. Jde o ekologicky motivovaný svátek upozorňující na dopady ničení životního prostředí. První Den Země byl zorganizován v San Francisku 22. dubna 1970. Cílem bylo zvýšit energetickou účinnost, recyklovat odpadky a hledat obnovitelné zdroje energie. Akce měla velký ohlas zejména mezi studenty. OSN začala tento svátek slavit o rok později. Iniciativa se postupně rozšířila po celém světě a 22. duben se stal Mezinárodním dnem Země. Oslavy svátku životního prostředí se obyčejně neomezují pouze na jediný den, ale trvají téměř celý měsíc.

Od roku 2007 pořádá oslavy Dne Země také tišnovská ekoporadna v podobě čištění místních toků. Prvním rokem se dobrovolníci se zájmem o pomoc přírodě aktivně podíleli na sběru odpadků na okrajích koryta řeky Svratky, v následujícím roce se čistily břehy Závistky a okolí koupaliště, v roce 2009 a 2010 to byla opět Svratka, v roce 2011 proběhlo čištění říčky Lubě a v roce 2012 Závistky a svahů Klucaniny. V roce 2013 i 2014 jsme se zaměřili na břehy potoka Besénku a v roce 2015 na oba břehy Svratky.

Podporujeme svého sedláka aneb komunitou podporované zemědělství v Tišnově

Na jaře roku 2013 začalo v Tišnově komunitou podporované zemědělství (KPZ). Úspěšně pokračuje další sezóny. O co jde?

Skupina lidí si u ekofarmáře předplatí produkci na půl roku dopředu, čímž mu zajistí odbyt a usnadní práci. Sdílí s ním také riziko neúrody. Podpoří ekologické hospodaření v malém měřítku, které je šetrné ke krajině. Na oplátku si její členové každý týden od června do prosince vyzvedávají svůj podíl čerstvé biozeleniny. Zemědělce mohou kdykoliv navštívit, někdy se účastníci pracovně zapojí. Na začátku roku společně plánují, které plodiny a v jakém množství se vysadí, stejně jako další podmínky spolupráce. 

Skupina zájemců z Tišnovska je dohodnutá s rodinnou ekofarmou Pospíšilových, která se nachází nedaleko Velké Bíteše v Holubí Zhoři. Velikost přídělu čítá 5-7kg zeleniny a bylinek v závislosti na období. Například v srpnu 2013 podíl obsahoval: petržel 6 ks, cibule s natí 6 ks, kapusta nebo zelí 1 ks, česnek 2 ks, mrkev 6 ks, červená řepa 2 ks, cuketa 2ks, patison 2 ks, fazolky 400g, hokaido 1 ks.

Pospíšilovi přivážejí zeleninu každý týden do prostor tišnovské biospižírny, kde si ji odběratelé vyzvedávají.  Sami si z přivezené zeleniny dle seznamu připraví svoji dávku. Vždy jeden ze skupiny má výdej na starost. V roce 2013 stála celá sezóna 5 000 Kč, někteří odebírají poloviční podíl.  

Rozdíl oproti farmářským bedýnkám, které je možné v Tišnově také odebírat, je ve větší lokálnosti, kvalitě bio a přímým prodejním vztahem s producentem. V intenzitě vztahu se zemědělcem a v platbě dopředu je také rozdíl oproti nákupu na sobotních trzích, kde své výpěstky nabízí více lokálních producentů. Členové KPZ tam mohou dokoupit, co Pospíšilovi nepěstují nebo se jim zrovna urodilo méně.

Skupina do budoucna zvažuje rozšíření sortimentu (bioovoce, druhy zeleniny, kterou ve Zhoři nepěstují apod.) a zapojení jiných blízkých ekofarem. Další zájemci o tento způsob nákupu biopotravin jsou vítáni.

Kontaktní osoba: Kateřina Rezková, katkot@post.cz, 603385917

Další informace o KPZ: www.kpzinfo.cz

Lesní rodinný klub na Tišnovsku – osvědčené vzdělávání dětí venku

V říjnu 2009 zahájila svou činnost snad první lesní mateřská škola na Moravě.  Bylo to u nás na Tišnovsku. Vlaštovky environmentální předškolní výchovy se objevovaly tu a tam. Občasné hlídání u srubu na Liberecku, lesní školka v jurtě za Prahou či rodičové hlídající děti u Bouzova… K tomuto průkopnickému kroku můžeme připsat nadšení aktivních maminek, které začaly školku provozovat pod sdružením Za sebevědomé Tišnovsko. Inspirace naší školky pochází z rakouské Waldfexxx u Kremže. V tuzemsku tehdy nebyly žádné podobné zkušenosti. I díky postupně získanému know-how se naše školka stala spoluzakladatelem Asociace lesních mateřských škol. Dnes je u nás pod touto asociací vedeno přes 120 školek, kam chodí bezmála 3000 dětí.

Indiánské týpí u lesa, kouř praskajícího ohně a vůně smoly. Polní kuchyňka a suchý záchod. Oproti normální školce dost sparťanské podmínky a vybavení. Rodiče tahali barely s pitnou vodou přes louku, společnými brigádami pomáhali budovat zázemí a rubat dřevo. To koneckonců dělají dodnes. Dobrovolná péče a starost o prostředí, kde děti tráví čas, tak rodiče stmeluje.

Všední den ve školce

Každý den ráno začíná ve většině rodin hekticky balením batůžků, návštěvou koupelny, snídáním… Jen to vezení do školky je trochu jiné. V klasické školce bychom pomohli dítku s přezutím do bačkor a předali jej učitelce ve dveřích. V lesní variantě pak zaparkuji na konci vesnice, nasadím synkovi batůžek ve kterém je pláštěnka, náhradní oblečení a hlavně svačina a vyrazíme cestou necestou k týpí, kde školka začíná den. Společně se tak naskýtá hezká ranní procházka s mudrujícím potomkem. To byste se divili, co se vše během takové cesty nedozvíte. V klidu a o samotě tak probereme vše důležité, je na to čas a nikdo nás neruší. Pobyt venku uklidňuje. Dojdeme k tábořišti, kde se už vždy míhají nějaké děti, které mají po ránu prostor na volnou hru. Mají tu více prostoru k pohybu, nepřetéká tu nadbytečná energie, i sociální vazby mezi dětmi jsou jednodušší. Děti vnímají prostředí kolem sebe a tu spoustu podnětů a krásy přírody všemi smysly. I rodiče či pedagogové musí do lesní školky přijít pěšky, nebo aspoň na kole a tak na chvilku zapomenou na starosti všedního dne a určitou míru strhanosti. Komunitní charakter školky způsobí, že většinou rodiče u týpí prohodí nejen pár slov. Děti pak po ranním uvítání většinou vyráží na výpravu do lesa, v zimě např. sledovat stopy zvěře v bahně, nebo ulamovat rampouchy na „vodní meče“. Oběd občas vaří na ohni přímo na tábořišti, jindy mají piknik v přírodě a nebo je možnost toho, že jim některý rodič přiveze teplou baštu ve várnici. Odpoledne je většinou klid, čtení pohádek, kreslení, modelování a jiná tvorba. Pak odpolední vyzvedávací vycházka s maminkou či tatínkem a hurá domů. Tak to chodí v běžný den. Pátek je pak extra. To se jde většinou někam do divadla, galerie, do ZOO, planetária, na koně… prostě se vyráží někam jinam, často i s rodiči, kteří program mnohdy utváří.

Výhody a nevýhody školky

Děti nejsou nemocné, jsou odolnější, otužilé.  Celý den, a to i v zimě vydrží venku. Nevýhodou je finanční stránka. Lesní školka nedostává dotace jako ostatní školská zařízení a tak se rodiče musí na náklady provozu složit společně. Především na kvalitního pedagoga. Proto školkovné vyjde na cca 3000 Kč za měsíc. Na druhou stranu, investice do dětí, jakou lepší znáte? I tak to na pokrytí základních výdajů úplně nestačí a peníze je třeba hledat i jinde dalšími brigádami, projekty a dary. Stejně třeba v Brně se za podobnou školku platí bezmála jednou tolik.

A nebojte se, tato školka není žádná sekta. Většina rodičů jsou vysokoškoláci, kteří pracují např. jako architekti, učitelé, přírodovědci, právníci apod.  Jsou to lidé tvůrčí a tak školka žije i v průběhu roku jednotlivými akcemi jako vítání jara, slunovraty, lampionové slavnosti apod.  Koncept lesních školek je vyzkoušený ve Skandinávii, Německu nebo např. v Rakousku, u nás za poslední roky zaznamenal také slušný úspěch. Snad se brzy podaří zajistit i podpůrné legislativní zázemí.

Přeji lesní školce, dnes putující mezi Předklášteřím a Brusnou (letní a zimní varianta) více jistoty do dalšího fungování. Je to moc hezká varianta klasickému předškolnímu vzdělávání…

Přijďte se někdy za námi podívat.

   

Na dálku můžete zatím shlédnout třeba web: http://lesniklub.tisnovsko.eu

Nebo zkuste náš Facebook: Lesní rodinný klub na Tišnovsku

Jan Duda

Koupání v řece aneb Připadám si jako vydra

Ještě před třiceti lety bylo koupání ve Svratce u splavu na Trmačově a u Březiny velice oblíbenou a zcela běžnou zábavou. Byla to lacinější, ale hlavně často i čistší varianta koupání než na koupališti. Po revoluci se začala koupaliště v okolí nejen více udržovat, ale hlavně upravovat a pro většinu lidí se stalo nejlákavější koupání v některém z nových aquaparků s mnoha zábavními vodními prvky, pokud nevyužijí vlastní zahradní bazének. Čistá voda je samozřejmostí i na tišnovském koupališti a je zde jeden z posledních velkých bazénů na plavání, které jinde ustoupily atrakcím. Přesto by mnozí byli rádi, kdyby i naše koupaliště bylo modernější a mají za to, že jsme opravdu zaostali. Ale to netuší, že u nás máme atrakci, o které mohou jiná města jen snít. Je totiž přírodní a žádná stavba ji nemůže nahradit.

Protože to máme kousek, stále si v létě jezdíme zaplavat ke splavu na Březině. Je již léty trošku sešlý, zato řeka je s útlumem papírenské výroby ještě čistší, než bývala dříve, i když je často dost studená. Donedávna mi to připadalo jako docela všední zábava, dokud jsem nevyslechla několik překvapených a nadšených komentářů těch, kteří toto místo vyzkoušeli poprvé.

„Připadala jsem si jako vydra, když jsem plavala mezi stromy“ – komentovala kamarádka a netušila, že mohla potkat bobra, který tu občas k našemu nemalému překvapení a trochu i zděšení proplave ostražitě kolem nás.

„Já jsem byl až za tou druhou zatáčkou, to je tedy něco, to tady tak plavete často?“ komentoval hrdě jeden „cizinec“, když jsme se ohřívali na betonovém okraji splavu a koukali, jak řeka plyne a děti skáčou do náhonu. A to netušil, že i postarší dámy tady někdy plavou ještě dál.

Plavat tichou řekou proti proudu, který je zde díky splavu velice mírný a řeka dostatečně hluboká, napjatě sledovat, co se objeví za další zatáčkou, je úžasný zážitek. A to nemluvím o setkání s bobrem nebo s ledňáčkem, které tu není tak úplně neobvyklé.

A nejsme sami. Návrat ke koupání v přírodních tocích je každoročně propagován „Evropským dnem koupání v řekách“, který doprovází různé akce. I Tišnov se k němu vloni připojil. Den koupání v řekách jsme v polovině července oslavili společným plaváním ve Svratce, piknikem na břehu a děti si užily i plavbu na člunu proti proudu.

Takže, milí Tišnováci, až budete mít návštěvu, která pohrdne naším koupalištěm, buďte “ in“ , zkuste ji vzít ke splavu na Březině a ukázat jí naši téměř adrenalinovou atrakci. Pokud bude vaše návštěva mít alespoň trochu dobrodružného ducha a voda nebude zrovna kalná po posledních deštích, užijete si krásnou zábavu!

Irena Pálková

Každá věc má svou cenu

Žijeme v době, kdy si můžeme většinu běžných věcí snadno pořídit. Nové oblečení, boty, hračky, potřeby pro domácnost, výrobky pro zábavu apod. Záleží jen, v jaké kvalitě a s jakou životností. Pokud se nám zdá náročné věc opravit nebo ji přestaneme potřebovat, odložíme ji. A nechceme-li žít zavaleni, rozhodneme se jí zbavit.

Výroba každé věci však v sobě obsahuje náklady na suroviny, energii i lidskou práci. Nemá-li vše přijít nazmar, je dobré zvážit, jak dát pro nás nepotřebné věci ještě šanci.

Nejjednodušší je vše zanést do tříděného odpadu, čímž se umožní maximální možné využití vložených surovin. Navíc použité oblečení, hračky a obuv se již několik let mohou vhodit do speciálního kontejneru, který je umístěn na sběrném dvoře, stejně jako na sedmi místech přímo ve městě. Co není použito pro charitativní účely, putuje k průmyslovému zpracování či do zemí třetího světa. Město Tišnov navíc 2x ročně pořádá sbírky určené pro konkrétní charitativní organizaci, v posledních letech to je Diecézní charita Brno. Na jaře a na podzim jsou také pořádány Bleší trhy. Tam může každá věc najít svého konkrétního nového majitele. Co se jednomu zdá bezcenné, může být pro jiného pokladem. Tady nehraje roli cena ani reklama ve stylu „kupte náš produkt, nutně jej potřebujete, je nejlepší a nejkvalitnější!“. Tady se věci nabízejí tak, jak jsou. Vedle sebe najdete umělecké předměty i běžné spotřební zboží. Důležité je, jestli se nám věc líbí a jestli ji potřebujeme a budeme ji používat anebo alespoň mít rádi. Jestli nám osobně připadá cenná. Je zde šance získat věc, která nám připomíná babičku a mládí, nebo naopak věc, kterou bychom si moc rádi vyzkoušeli, ale nikdy bychom za ni nedali peníze, za jaké se prodávala nová. Šance objevit věc, která má přesně tu barvu, kterou potřebujeme. Věc, která je přece neuvěřitelně praktická. Anebo neuvěřitelně krásná. Tady nejde o obchod, tady jde o radost z krásných a užitečných věcí, které dostaly novou šanci.

Další možnosti, jak najít pro věci nové uplatnění, nabízí internet. Kategorii „za odvoz“ či „daruji“ najdeme na většině internetových bazarů a inzertních novin. Na tento typ anonce se navíc specializují webové stránky www.nevyhazujto.cz a www.vsezaodvoz.cz. Dostat nebo darovat tam můžete skoro cokoliv.

Jakkoli je příjemné věci nakupovat, často by bylo dobré si již před nákupem položit otázku: skutečně to potřebuji?

Karolina Krátká a Irena Pálková

Proč slavíme Den stromů

Náš spolek každoročně pořádá akci pro veřejnost ke Dni stromů. V roce 2014 např. proběhlo dosazování třešňové aleje na Stanovisku pod vedením Města Tišnova a ve spolupráci se zahrádkáři z Hajánek. Svátek připadá na 20. října.

Proč je důležité si tento den připomínat? Asi nikdo nepochybuje o významu stromů pro člověka. Budeme-li si jich lépe všímat, zjistíme, že stromy jsou naším věrným pomocníkem každý den. Svůj život si nedovedeme představit bez dýchání, a to není možné bez kyslíku, který stromy produkují. Naše životy a životy stromů se potkávají v nejlepší symbióze, jakou si můžeme představit: výdech stromu umožňuje náš nádech a naopak naše výdechy jsou nezbytné pro dýchání stromů. Tento koloběh bereme každý den jako samozřejmost, proto si připomínáme svátek stromů alespoň jednou za rok, abychom jejich spojení se společenstvím lidí oslavili a uctili.  Pro všechny z nás mají stromy většinou hmatatelný a praktický význam, kdy využíváme dřevo pro potřeby stavebnictví, topení nebo v papírnictví, ale také pro výrobu hudebních nástrojů, hraček pro děti, nářadí apod. Zde často naše smýšlení o stromech končí, a tak uvažujme dále. Stromy v letních horkých dnech poskytují příjemný stín spojený s chladnějším a vlhčím vzduchem. Svými kořeny umí zadržet v půdě vodu, které je v naší krajině stále méně. Naše pole potřebují ochránit před větrem a nabízí se opět stromy jako nenahraditelný pomocník. Spousta z nás má zásoby letošního lipového květu, který tak účinně pomáhá při nachlazení a teplotě. Také při sklizni ovoce můžeme velebit jejich nesmírnou hodnotu. Při procházkách městem a okolní krajinou se rádi potěšíme setkáním se stromem zasazeným před staletími našimi předky, pestře zbarveným podzimním listím nebo čarovnou harmonií alejí okolo cest. Tohle všechno za oslavu přece stojí.

Za sebevědomé Tišnovsko, Mánesova 706, 666 03 Tišnov, IČ 26635160
Bankovní účet číslo 210347344/0300