Ekoporadna Tišnovsko,
Tišnovské trhy a
Lesní rodinný klub na Tišnovsku jsou realizovány za podpory města Tišnova.
Krajský úřad zrušil stavební povolení na Obchodní centrum Trnec, které vydal Městský úřad Tišnov, neboť v něm zjistil rozpor s právními předpisy. Toto rozhodnutí je konečné. Více se dozvíte v přiloženém dokumentu.
Soud uznal námitku Sdružení majitelů nemovitostí Tišnovska a spolku Za sebevědomé Tišnovsko k výskytu kudlanky a absenci pokračování biologického průzkumu v lokalitě. Rozhodnutí soudu je k dispozici zde.
V pátek 17.8. jsme podali odvolání do rozhodnutí o umístění stavby z důvodu nerespektování zákona o ochraně přírody a krajiny a dalších procesních pochybení.
Dne 19.7.2012 Stavební úřad vydal územním rozhodnutím souhlas o umístění stavby „Obchodní a školicí centrum Trnec“.
Ve spolupráci s městem Tišnovem Vás zveme na přednášku významného brněnského urbanisty a architekta ing. arch. Jaroslava Dokoupila, která se bude konat dne 22. 5. 2012 v 18 hodin ve velkém sále MěKS, Mlýnská 152, Tišnov.
Dne 7. dubna jsme podali námitky ve věci územního řízení „Obchodní a školicí centrum Trnec“.
Veřejné setkání se uskutečnilo za účasti radních i zastupitelů města Tišnova, místních podnikatelů, obyvatel místní části Trnec a dalších.
Nadace Via se rozhodla podpořit naši iniciativu otevřít veřejnou diskusi o podobě plánovaného záměru v místní části Trnec. Koordinátorem kampaně se stal člen sdružení ing. František Dospíšil, kontakt: sebevedome@tisnovsko.eu, tel. 734 461 107.
V dopise zaslaném zastupitelům jsme připomněli, že každý z nich má možnost aktivně utvářet tvář města. Demokratické zřízení našeho státu umožňuje každému zastupiteli, aby aktivně hájil zájmy občanů. V územním řízení se za obec vyjadřuje a rozhoduje Rada města, podle Zákona č. 128/2000 Sb., par. 84, odstavce 4, si pravomoc rozhodnout může hlasováním přivlastnit i zastupitelstvo.
Zároveň jsme zastupitelům prezentovali naše stanoviska k záměru Trnec - obchodní a školicí centrum:
V neděli 11.3.2012 v 17 hodin proběhlo v kině Svratka. promítání filmu "Z popelnice do lednice" s následnou debatou s Milanem Štefancem z Nesehnutí, který se ve svém programu Zaostřeno na hypermarkety věnuje právě nákupním řetězcům, např. kontroverznímu Bauhausu v brněnských Ivanovicích.
Film byl součástí festivalu Jeden svět.
Redaktorka Zuzana Kopuletá natočila o záměru na Trnci reportáž, kde dala prostor k vyjádření zástupcům místních občanů a sdružení Za sebevědomé Tišnovsko, vedení radnice i stavebního úřadu. Poslechněte si vše ze záznamu: upoutávku na pořad, první část reportáže a druhou část reportáže.
Občané dotčení záměrem sepsali své připomínky a zaslali je do redakce Tišnovských novin. Obávají se především zhoršení kvality života a vyslovují nesouhlasné stanovisko. Občanskou vybavenost v místě záměru vítají, avšak v menším rozsahu. Celý text je k dispozici ZDE.
Ve čtvrtek 2. února představili zástupci investora celý záměr. Na prezentaci reagovala zhruba dvacítka občanů, která pokládala doplňující otázky a vyjadřovala své připomínky i celkový nesouhlas.
Zástupci sdružení Za sebevědomé Tišnovsko o.s. se detailně seznámili se záměrem firmy EMBRA,s.r.o., „Tišnov - obchodní a školicí centrum Trnec“, který představuje vybudování obchodního a školicího centra, parkoviště a parkovacího domu ve stávajícím areálu pily Tišnovská dřevovýroba s.r.o., kdy provoz pily bude zrušen a budovy odstraněny. Investor plánuje velkoprodejnu pronajmout společnosti REWE Group (provozující obchodní řetězce Penny market a Billa) a další prostory restaurace a několika menších prostor nabídnout jiným podnikatelským subjektům.
Vzhledem k existenci již tří velkoplošných nadnárodních prodejen v západní polovině města považujeme vybudování jedné další za zcela nadbytečné. Tento názor vychází ze studie „Maloobchod v Tišnově – současný stav a možnosti rozvoje“ z r. 2004, ze které vyplývá, že průměrného plošného standardu 373 m2 prodejní plochy na 1000 obyvatel bylo dosaženo již existencí tehdy jediného Penny Marketu. Ostatní otevřené supermarkety (Albert, Tesco) pak tento standard výrazně převyšují.
Návrh představuje typový komerční objekt s nápadnou fasádou pokrytou sendvičovými panely, architektonická hodnota stavby je tedy velice nízká. Z hlediska urbanistické koncepce toto řešení neplní městotvornou funkci, ani zde není respektován charakter okolní zástavby rodinných domů. Také s ohledem na platný územní plán se návrh jeví jako problematický - záměr se dle výkresu urbanistického řešení ÚPN SÚ Tišnov nachází v ploše výrobních aktivit označených Vp/x (výrobní aktivity s požadavkem na zlepšení životního prostředí), kde jsou komerční aktivity podmínečně přípustné, avšak musí splňovat požadavek nezávadnosti vůči okolní obytné zástavbě.
Z hlediska životního prostředí je navrhovaný záměr pro lokalitu a její okolí předimenzovaný a byl by zdrojem narušení a následného trvalého zhoršení kvality životního prostředí. Jedná se především o rizika způsobené zvýšenou dopravní a provozní zátěží:
Navíc jsme přesvědčeni, že výstavba dalšího supermarketu by již byla pro místní živnostníky přímo likvidační. V době, kdy se většina měst o počtu 5 až 15 tisíc obyvatel přesvědčuje, jaký má zřízení více než jednoho supermarketu negativní dopad na infrastrukturu obce, je opakování stejné chyby nerozumné (viz situace ve Velkém Meziříčí, Kuřimi aj).
Myslíme si, že lepší variantou je vzít si příklad z pozitivních a nevšedních řešení a zvolit pro naše město takové, které zajistí občanům jak práci u místních živnostníků, tak možnost nakupování od místních prodejců, neboť tento přístup zajistí kontinuitu a soudržnost města a jejich obyvatel.
V lokalitách, kde služby chybí (např. v severovýchodní části Tišnova), se nabízí možnost vybudovat městské prostory a nabídnout je k provozování místním, již osvědčeným živnostníkům. Věříme, že město Tišnov je výjimečným městem, a tudíž si zaslouží výjimečná řešení. Lokalita končícího provozu pily je typickým územím tzv. brownfields a zaslouží si revitalizaci kvalitním návrhem s převahou bytové zástavby, s menší občanskou vybaveností a se zapojením místních živnostníků.
Zároveň se domníváme, že pro zdravý a společensky harmonický rozvoj města je nezbytná komunikace mezi radními a drobnými i středními živnostníky, kteří svou prací přispívají k zaměstnanosti i vyvážené obslužnosti regionu. Pravidelné setkávání s nimi by umožnilo lépe rozhodovat o dalším vývoji ve městě. Zároveň by bylo vhodné vytvořit prostor pro předávání požadavků občanů na kvalitu některých služeb. Jako první krok tedy požadujeme po vedení města, aby svolalo veřejné projednání předkládaného záměru.
Projekt je nyní ve fázi zjišťovacího řízení (ve smyslu zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí), v jehož rámci bylo možné podávat připomínky na Odbor životního prostředí Krajského úřadu Jihomoravského kraje. Do projektové dokumentace je možno volně nahlédnout na Odboru správy majetku a investic MěÚ Tišnov.
V rámci posuzování vlivů na životní prostředí jsme se zapojili do zjišťovacího řízení a zaslali k záměru „Tišnov – obchodní a školící centrum Trnec“ připomínky na Odbor životního prostředí Krajského úřadu Jihomoravského kraje.
Celý text je k dispozici zde.
6.12.2010
Minulý měsíc byl v centru Tišnova otevřen nový supermarket, který provozuje firma Ahold. Developery a soukromými investory jsou plánovány celkem tři další supermarkety (Tesco na Mlýnské ulici, Interspar v lokalitě Za Mlýnem a Billa v prostoru bývalé pily na Trnci). Pro mnoho občanů jsou to vítané zprávy, protože v naznačeném vývoji vidí výrazné zlepšení nákupních podmínek. Povede však uskutečnění těchto projektů k opravdu větší spokojenosti občanů?
Dlouhodobě podporujeme všechny snahy o zachování a zlepšení nakupování jak v centru Tišnova, tak i v jeho v obytných částech. Proto vítáme současnou snahu města Tišnova řešit absenci obchodu v nové části města Na Honech, kde developeři stavět nechtějí a kde je obchod s potravinami a základní drogerií velmi potřebný.
S výstavbou prodejny Tesco na Mlýnské ulici však nesouhlasíme. V roce 2008 byl městskému zastupitelstvu firmou Fuertes Development představen „polyfunkční objekt“ se třemi podlažími, který měl obsahovat nákupní pasáž s malými obchody, byty a prodejnu potravin. Parkování pro rezidenty i návštěvníky bylo plánováno v podzemním podlaží. Již tehdy bylo jasné, že takový objekt ke zlepšení životního prostředí v centru města nepřispěje, ale rozšíření bytových možností bylo důvodem, proč mnozí zastupitelé pro projekt hlasovali a tento projekt podpořili (stavba je plánována zčásti i na městských pozemcích). V roce 2010 však došlo ke změně projektu, údajně kvůli nevhodnému geologickému podloží, a to tak, že objekt má být snížen na jedno podlaží a nebudou v něm ani byty, ani více plánovaných menších prodejen či provozoven, pouze supermarket pro firmu Tesco a dvě malé plochy pro jiné prodejny.
Necháme-li stranou zjevnou nepotřebnost dalšího supermarketu v této části města(ve vzdálenosti do 500 metrů jsou další tři velké prodejny tohoto typu), vznikne zde zejména problém dopravní a návazně problémy související s bezpečností , zdravím a hygienou životního prostředí obyvatel města (zvýšení počtu projíždějících i parkujících automobilů, zvýšení hlučnosti, emisí výfukových plynů a polétavého prachu). Vlivem sousedství hory Květnice je centrum Tišnova malé a jeho ulice jsou úzké. Dopravní situace ve městě je již nyní neuspokojivá a napjatá a je proto zřejmé, že výstavbou Tesca v prostorově omezeném prostředí historické zástavby se dopravní zatížení zvýší natolik, že bude docházet ke kolapsovým situacím. Chceme rovněž upozornit na to, že unifikovaný oplechovaný kubus, který je pro stavby Tesco příznačný, je pro dané místo urbanisticky nevhodný a rušivý.
Za poměrně zdařilou a pro rozvoj městského centra prospěšnou naopak považujeme nedávno postavenou budovu na rohu ulic Mlýnské a Brněnské, ve které je kromě ČSOB několik obchodů drobných podnikatelů a v prvním patře nábytkářské studio. Domníváme se, že k hodnotám a kvalitám života ve městě našeho typu patří i pestrá škála malých obchodů a provozoven. Jejich životaschopnost je ale výstavbou nadměrného počtu supermarketů ohrožována. Je možné namítnout, že ceny v tradičních obchodech bývají o něco vyšší než v řetězcových velkoprodejnách. Kupující je v nich ale v osobním kontaktu s prodávajícím a je jeho skutečným zákazníkem, na kterém mu záleží. Pestré a relativně klidné městské centrum je přitažlivé pro obyvatele i návštěvníky. Musí být však zároveň bezpečně průchodné, chodec nemůže být čímsi rušivým a v podstatě nežádoucím. Není možné, aby se náměstí a okolní ulice stávaly hlavně místem pro průjezd a parkování aut, jak se dosud v Tišnově děje.
Domníváme se, že město Tišnov by mělo nechat vypracovat jasně stanovenou urbanistickou koncepci, podle které by byl zvažován jak vzhled, tak umístění a funkčnost nových staveb. Koncepce by mohla mít formu regulačního plánu, řešícího veřejná prostranství, která v územním plánu řešit nelze. Vymezila by ulice, náměstí a parky, a tedy i hranice mezi soukromým a veřejným prostorem. Nedocházelo by k takovým situacím, jako dnes, kdy je v cenné části historického centra plánována velká soukromá stavba, která znehodnotí veřejný prostor.